Jdi na obsah Jdi na menu
 


5. Historie oddílu

 F o t b a l

M o t o k r o s

 S t o l n í   t e n i s

Historie oddílu Kontakt Zpět na úvod


Založení jednoty bylo 28.října 1919. Stály tu proti sobě tělocvičný spolek Orla a tělocvičný spolek Sokola. Orli a Sokoli spolu soutěžili ve všem. Každý spolek se ve své tělocvičné činnosti dopracoval tak daleko, že měl své družstvo gymnastů, kteří na závěr veřejných hromadných vystoupení, kterých bylo během roku několik, předváděli exhibiční vystoupení, a to po celé tehdejší Župě. Hrála se hojně divadla, každý spolek měl své divadelní ochotníky. V té době platilo, že když některý spolek s nějakou akcí přišel, druhý spolek nemohl zůstat pozadu. Tak vypadal život v naší obci po stránce společenské a tělovýchovné před druhou světovou válkou i po ní až do roku 1948. Za protektorátu byly oba vlastenecké spolky rozpuštěny. Jedinou možností jak alespoň částečně provozovat tělovýchovu bylo založit sportovní klub SK Racková. Pod hlavičkou SK Racková se pak hrála kopaná, která byla zařazena do pravidelné soutěže. I tato doba měla své zajímavosti. Tenkrát mužstvo kopané posilovali hojně mladí muži ze zlínských internátů, kteří k nám obětavě přicházeli pěšky-dopravní prostředky nebyly. Tyto posily ze Zlína se velmi brzy s místní mládeží spřátelily. Udržet v té době fotbalový oddíl v soutěži představovalo nesmírnou obětavost lidí, kteří se kolem kopané točili. Nebylo míčů, nebyly dresy, nebylo kopaček. Staré míče a kopačky byly získávány od SK Baťa Zlín.

Za zmínku stojí, jak se tenkrát hráči dopravovali na mistrovská utkání. Jak již bylo zmíněno, dopravní prostředky kromě jízdních kol nebyly. Ale i těch bylo málo, a tak někdy jezdili tři na jednom kole. A jak taková jízda vypadala? Jeden jel na kole a když předjel o kus kamaráda, který šel pěšky, nechal kolo stát v příkopu, a když ten k němu přišel, sedl na kolo a předjel dalšího kamaráda a zase nechal kolo v příkopu pro dalšího. A tak se to stále opakovalo, až dojeli do kýženého cíle. Dostavit se na zápas bylo svatou povinností každého hráče. 
Po válce se ještě nějakou krátkou dobu fotbal hrál, ale jak se obnovil spolek Orla a Sokola, fotbal zanikl. Tehdejší kamarádi z válečného období se sešli znovu až po osmatřiceti letech. Tato stará garda, kdy nejmladšímu bylo šedesát, tenkrát ani nespala, na spánek nebyl čas, neboť v kamarádské pohodě se besedovalo téměř do nedělního rána.

Aby svědectví o poválečné době bylo úplné, je třeba se zmínit o velké snaze rackovských Sokolů – postavit si novou Sokolovnu. Nechtěli být v ničem pozadu. Orlové pod hlavičkou Spolek Katolického domu v letech 1937-38 dokázali za nepředstavitelně těžkých podmínek postavit Katolický dům s krásným sálem i příslušenstvím, který v té době patřil k nejhezčím v širém okolí a byl chloubou celé vesnice. Tím měli Orli vyřešen problém s tělovýchovným cvičením i se stránkou kulturní. Sokoli motivováni úspěchem Orlů vyvíjeli velkou snahu se jim při nejmenším alespoň vyrovnat, a to stavbou nové Sokolovny. Začal se shromažďovat stavební materiál, pořádaly se peněžní sbírky v obci i okolí. V krátké době měli Sokoli na stavebním pozemku spoustu stavebního materiálu a zdálo se, že již nic nestojí v cestě, aby byla Sokolovna postavena. Ale v té poslední a rozhodující chvíli Sokoli zklamali. Asi se nenašel nikdo, kdo by měl odvahu stavbu vést. Se stavbou se stále otálelo. Pak přišla padesátá léta a začala nechvalně známá socializace vesnice. V Rackové začala dříve než v okolních obcích. Stavěly se nové hospodářské objekty a při nedostatku stavebního materiálu se tento bral, kde zrovna byl. A tak z materiálu na Sokolovnu byl postaven nový kravín.

Po únoru 1948 bohatá činnost spolků v obci zaniká. Spolek Orla byl rozpuštěn a tělovýchova se sjednocuje pod názvem Sokol. Někteří členové Sokola měli z toho z počátku radost a přáli Orlům rozpuštění, neboť někdy se už zmíněná soutěživost mezi spolky měnila až v nevraživost, ale záhy poznali, že se nemají z čeho radovat, neboť se skončenou soutěživostí se počala ztrácet i jejich aktivita a z té bohaté činnosti, které oba spolky ve vesnici dříve provozovali, mnoho nezůstalo. Nakonec zůstalo při tom, že se bude hrát kopaná. Z počátku však, asi po dva roky, se neuskutečnilo ani toto. Důvodem byla skutečnost, že všichni hráči museli být členy Sokola. Pro Orly to bylo tenkrát nepřijatelné, aby se doslova přes noc stali Sokoly. A tak mládež, které tělovýchovná činnost scházela, hrála fotbal v okolních vesnicích, než to jejich rodiče „přebolelo“. Po určité době se začal hrát opět fotbal v Rackové. Ale k té bohaté činnosti, která byla před sjednocením, již obec nikdy nedospěla.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

Portrét